UK | FF UK | ENGLISH | KONTAKT | 
| 
Celetná 20, 110 00 PRAHA 1, Česká republika
Tel: 00420-221619611, Fax: 00420-221619618
UK | FF UK | ENGLISH | KONTAKT | |
Celetná 20, 110 00 PRAHA 1, Česká republika
Tel: 00420-221619611, Fax: 00420-221619618
1.2.2016
Archeologická expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze učinila v jižním Abúsíru nový nečekaný objev, který znovu poukázal na význam tohoto pohřebiště úředníků doby Staré říše. Práce v místě nálezu započaly již v roce 2009 odkrýváním neobvykle rozsáhlé mastaby označené jako AS 54. Její velikost, orientace, architektonické detaily a jméno panovníka Huniho (3. dynastie), objevené na jedné z kamenných misek uložených v severní pohřební komoře, naznačují vysoké postavení majitele této hrobky, který měl být pohřben v (dosud nenalezené) jižní šachtě. Vzhledem k rozsáhlému poničení křížové kaple hrobky není bohužel jméno jejího majitele známé.
23.3.2015
Ve věku necelých 62 let zemřel v pátek 20. března po těžké nemoci vrchní předák dělníků Muhammad Abdo el-Kerétí, všeobecně známý jako reis Tallál, s jehož jménem jsou spojeny desítky let úspěšné činnosti českých egyptologů v EAR.
6.1.2015
Pyramidová nekropole v Abúsíru (EAR), kde již takřka 55 let provádí Český egyptologický ústav FF UK archeologický výzkum, opět prokázal, že jde o jednu z nejvýznamnějších lokalit v Egyptě. Členové expedice ČEgÚ FF UK v průběhu podzimu prozkoumali hrobku, která je součástí nevelkého pohřebiště rozkládajícího se na jihovýchod od zádušního komplexu panovníka Raneferefa.
24.3.2014
Od března tohoto roku pokračují archeologické práce Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na jeho archeologické koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Práce se soustředí především na zpracování unikátních archeologických souborů z uplynulého roku, který vyvrcholil objevem mastaby lékaře Horního a Dolního Egypta, Šepseskafancha. Jeho hrobka byla vyhlášena šestým nejvýznačnějším světovým archeologickým objevem roku 2013.
23.10.2013
V průběhu září tohoto roku Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze zahájil podzimní archeologickou expedici na pyramidovém poli v Abúsíru poblíž Káhiry. V té době to byla jediná archeologická expedice pracující v Egyptě.
15.7.2013 Jaromír Krejčí
V souladu se souhlasem egyptského Státního ministerstva pro památky proběhla na české archeologické koncesi v Abúsíru jarní část sezony 2013. Během této doby se expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze soustřeďovala na několik hlavních úkolů.
5.11.2012
Čeští egyptologové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze objevili hrobový komplex vysokých hodnostářů egyptské Staré říše zahrnující dvůr egyptské princezny datovaný do doby kolem 2500 př.n.l. „Tímto jedinečným objevem otevíráme novou kapitolu dějin pohřebiště v Abúsíru“, komentoval úspěch českého týmu prof. Miroslav Bárta, vedoucí archeologické expedice v Abúsíru. „Můžeme nahlédnout do doby před 4500 lety a krok za krokem dokumentovat život a posmrtnou existenci několika historicky významných osobností z doby stavitelů pyramid“.
9.1.2008 Miroslav Bárta
Příběh tajemné hrobky kněze Neferínpua žijícího ve starém Egyptě ve 24. stol. př. Kr. trvá již dva roky a jeho konec je stále v nedohlednu. Na jaře r. 2006 došlo k objevu staroegyptské hrobky a kaple, která byla určena ke kultu tohoto kněze a dalších členů jeho rodiny.
21.11.2007 Ladislav Bareš
Hrobka hodnostáře Menechibnekona (1. p. Menechibneko) je třetí stavbou tohoto druhu zkoumanou ve skupině velkých šachtových hrobek z poloviny 1. tis. př.n.l. v jihozápadní části staroegyptského pohřebiště u Abúsíru. Tato hrobka leží asi 40 m jihovýchodně od hrobového komplexu kněze Iufay, jehož nevyloupená pohřební komora byla odkryta v roce 1996.
5.11.2005 M. Verner, M. Bárta
V souladu s vědeckým programem Českého egyptologického ústavu FF UK se během září a října t. r. uskutečnila první etapa terénního výzkumu v Abúsíru plánovaná pro archeologickou sezonu 2005-2006. Jejím cílem bylo především ověření některých teorií vztahujících se k vývoji staroegyptské architektury, společnosti a náboženství v době 3. tis. př. Kr. Těžiště prací tvořily archeologické práce v oblastech, které byly vytipovány již dříve na základě povrchového průzkumu, satelitního snímkování a geofyzikálních měření.