UK | FF UK | ENGLISH | KONTAKT | |

MONITORING MÉDIÍ

• videa
• rozhlas
• články a zprávy
• statistika návštěvnosti webu

NÁSTROJE

• EgTez
• chronologická tabulka
• fotogalerie
• odkazy

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI A SPONZOŘI

• mediální partneři
• sponzoři
• sponzoring

Vedlejší pohřby v Iufaově hrobce

20.9.2005 L. Bareš

Ze spodní části západní přístupové šachty Iufaovy hrobky vycházely dvě malé a úzké pohřební komory. V té, která byla vyhloubena do západní stěny, byl ve dvojité a bohatě zdobené dřevěné rakvi pohřben „boží otec“ Neko, který nesl ještě několik dalších, převážně kněžských titulů. Stěny jeho pohřební komory, 2,9 m dlouhé, 95 cm široké a pouze 70 cm vysoké, jsou obloženy vápencovými deskami, které zdobí jediný řádek hieroglyfického textu. Poměrně bohatou pohřební výbavu tvořil obvyklý soubor čtyř kanop, 403 vešebtů, dřevěná soška, naneštěstí zničená vlhkostí a asi 20 amuletů uložených přímo do obinadel mumie. Zcela jedinečný nález představuje několik dřevěných destiček, uložených přímo do Nekonovy rakve, na nichž je napsáno několik kapitol Knihy mrtvých – ty se obvykle psaly na papyrus.

V pohřební komoře vycházející ze severní stěny šachty byla nalezena značně poškozená mumie „správce paláců“ Gemnefherbaka, uložená původně v jednoduché dřevěné rakvi a doprovázená zhruba 30 amulety z fajánse, různých druhů kamene a pozlaceného měděného plechu a více než 300 hrubě zpracovaných a špatně dochovaných vešebtů.

Další, zloději rovněž neporušené pohřby Iufaovy sestry Imachetcheretresnety a staršího muže (jméno se nedochovalo) byly nalezeny na konci podzemní chodby, která lemovala jižní stranu Iufaova ohrazení a byla spojena i se dnem západní přístupové šachty. U masivní dřevěné rakve Iufaovy sestry byly nalezeny kanopy, 405 vešebtů, amulety a další součásti pohřební výbavy.

Další soubor čtyř kanop, nedokončených a nikdy nepoužitých, se našel ve vstupní části podzemní chodby. Možná byly určeny pro Gemnefherbaka, který byl pohřben bez nich. Ve výklencích v jižní stěně chodby bylo uloženo téměř dvacet velkých keramických zásobnic, které byly zřejmě použity při mumifikaci, a proto musely být podle tehdejších představ uloženy do téže hrobky.

Výsledky antropologického výzkumu zcela jednoznačně prokázaly, že všechny osoby pohřbené ve vedlejších prostorách Iufaovy hrobky patřily mezi jeho poměrně blízké příbuzné, i když přesný příbuzenský vztah (kromě sestry, uvádějící svůj původ v nápisu na rakvi) nelze prozatím určit. Z ryze antropologického hlediska představuje mimořádně zajímavý a cenný nález i kostra Iufaovy sestry Imachetcheretresnety, v jejíž křížové kosti byly nalezeny stopy poměrně vzácného typu nádorového bujení.

Viz také:

• L. Bareš, „Boží otec“, National Geographic magazin, Česká republika, květen 2004, str. 16-24.
• E. Strouhal, „Co vypovídají pozůstatky osob z Iufaovy šachtové hrobky v Abúsíru“, in: J. Mynářová (ed.), Pražské egyptologické studie 3 (2004), str. 134-149.
• E. Strouhal, „Relation of Iufaa to Persons Found Beside his Shaft-tomb at Abusir (Egypt)“, Anthropologie (Brno) 40 (2002), str. 37-50.
• E. Strouhal – A. Němečková – M. Kouba, „Palaeopathology of Iufaa and Other Persons Found Beside his Shaft Tomb at Abusir (Egypt“, International Journal for Osteoarchaeology 13 (2003), str. 331-338.