UK | FF UK | ENGLISH | KONTAKT | |

MONITORING MÉDIÍ

• videa
• rozhlas
• články a zprávy
• statistika návštěvnosti webu

NÁSTROJE

• EgTez
• chronologická tabulka
• fotogalerie
• odkazy

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI A SPONZOŘI

• mediální partneři
• sponzoři
• sponzoring

Sajsko-perské pohřebiště

20.9.2005 L. Bareš

Na konci 26. dynastie vzniklo na předtím zcela opuštěném území, vzdáleném asi 200 metrů jihojihozápadně od Neferreovy pyramidy, samostatné pohřebiště, tvořené většími a menšími hrobkami šachtového typu. Podle výsledků povrchového a geofyzikálního průzkumu ho tvoří 5-6 velkých a několik menších hrobek, uspořádaných do dvou řad zhruba ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Z velkých staveb byly dosud prozkoumány hrobky patřící Vedžahorresnetovi a Iufaovi, výzkum byl nedávno zahájen i v Menechibnekonově hrobce; z menších hrobek byly zatím prozkoumány jen Padihorova a anonymní hrobka, označovaná jako R3.

Celá skupina těchto hrobek leží na mírné vyvýšenině, od níž se dlouhá mělká údolí svažují k východu (do oblasti Niuserreova údolního chrámu) a k jihovýchodu (směrem k severní Sakkáře), odkud zřejmě vedla i hlavní přístupová cesta. Na základě dosavadních poznatků se zdá, že celá skupina větších i menších hrobek byla postavena na samém konci 26. dynastie – podle graffit nalezených ve Vedžahorresnetově hrobce jejich budování začalo v 41. či 42. roku vlády Ahmose II., tedy v roce 529 nebo 528 př.n.l. Je pravděpodobné, že s jejich stavbou se skončilo v roce 525 př.n.l., kdy do Egypta vpadl perský král Kambýsés a po několik dalších let byly poměry v zemi příliš neklidné – ostatně jak Vedžahorresnetova, tak Iufaova hrobka nebyly zcela dokončeny. Některé hrobky byla ale zřejmě využity až po tomto roce, za vlády Dareia I.

V blízkosti velkých hrobek bylo nalezeno prozatím několik prostých pohřbů, uložených pouze do mělkých jam v písku a patřících zřejmě chudým obyvatelům vesnic v nejbližším okolí. Některé z těchto chudých pohřbů pocházejí pravděpodobně až z ptolemaiovské doby (200-300 let poté, co byly vybudovány velké šachtové hrobky) a možná svědčí o úctě, které se u pozdějších generací těšili hodnostáři pohřbení v této části nekropole, zejména Vedžahorresnet.

Viz také:

• L. Bareš, „Velké šachtové hrobky z Pozdní doby – nejbezpečnější staroegyptské hrobky“, in: P. Onderka (ed.), Egypt za vlády faraonů (katalog výstavy), Uherské Hradiště 2003, str. 75-79.
• L. Bareš, „The Saite-Persian Cemetery at Abusir“, in: J.-Cl. Goyon (ed.), Proceedings of the Ninth International Congress of Egyptologists, Grenoble, September 6-12, 2004, (v tisku).
• L. Bareš, „Abusir in the First Millenium B.C.E.“, Annales du Service des Antiquités de l´Égypte (Volume in Honour of Aly Radwan), Káhira (v tisku).