Stručná historie Českého egyptologického ústavu FF UK

15.4.2008

Egyptologie je v České republice představována dvěma pracovišti: Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře (ČEgÚ UK) a Oddělením pravěkého a starověkého Předního východu Náprstkova muzea v Praze (NpM). Český egyptologický ústav FF UK se věnuje především archeologické výzkumné činnosti v Egyptě a v rámci Filozofické fakulty UK pedagogické činnosti.

Egyptologie v českých zemích má dlouhou historii, samotné počátky egyptologie na německých univerzitách v Praze naleznete zde (.pdf, autor Wolf B. Oerter).

Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Jeho zásluhou byl v r. 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář, Lexa se o dva roky později stal prvním řádným profesorem egyptologie v tehdejší ČSR. Mezi jeho studenty patřil, kromě mnoha dalších, i Jaroslav Černý, jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20.století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře (Tento název ústavu byl po rozdělení Československa změněn na název současný) v r. 1958 se stalo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami tehdy zahajované stavby Vysoké přehrady u Asuánu. (více k založení ústavu zde (.pdf, autorka Adéla Macková))Místo finančního příspěvku se naše vláda rozhodla akci podpořit účastí našich egyptologů na pracech v Núbii. Se souhlasem egyptské vlády tak vznikl mezinárodní ústav s jedním pracovištěm v Praze a druhým v Káhiře. Při založení ústavu svými organizačními schopnostmi významně napomohl Lexův žák Prof. Zbyněk Žába. Počátkem šedesátých let začala expedice ústavu pracovat pod vedením Z. Žáby v Núbii. V souvislosti se založením jeho egyptského pracoviště byla ústavu přidělena i archeologické koncese na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry. Výzkum se zde v 60. a první polovině 70.let soustředil především na Ptahšepsesovu mastabu, jednu z nejvýznamnějších soukromých architektur doby Staré říše. Nový impuls zaznemanala archeologická práce ústavu v Abúsíru v r. 1976. Tehdy ústav získal novou koncesi na této lokalitě, jež zahrnuje poměrně veliké území přibližně o rozloze 2 km2 zahrnující celou oblast mezi Abúsírem a Sakkárou s mnoha památkami, především z období Staré říše a Pozdní doby. Nesporné zásluhy o rozvoj ČEgÚ UK a egyptologie u nás vůbec má bývalý ředitel ústavu Prof. PhDr. Miroslav VERNER, DrSc. Významným mezníkem pro další vývoje české egyptologie byl vznik Českého národního egyptologického centra v létě 2000.

Některá důležitá data z dějin české egyptologie

1878

První český egyptolog Jan (Giovanni) Kminek-Szedlo přednášel na Boloňské univerzitě.

1905

František Lexa publikoval první české předklady staroegyptských textů.

1919

František Lexa se stal soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově. První přednášky z egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

1922

František Lexa se stal mimořádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově.

1925

Byl ustaven seminář egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

1927

František Lexa se stal řádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově.

1930

Jaroslav Černý se po svém návrat z francouzských vykopávek v Dér el-Medíně stal soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově.

1938-1951

Lexa publikoval svou, dosud uznávanou Grammaire démotique - gramatiku démotštiny, jednoho z vývojových stupňů egyptského jazyka.

1946

Odchod Jaroslava Černého do Velké Británie (zde pak byl profesorem egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu)

1954

Zbyněk Žába se stal docentem egyptologie na Univerzitě Karlově.

1958

Na Univerzitě Karlově byl založen Československý egyptologický ústav v Praze a Káhiře.

1960

Smrt Františka Lexy. Jmenování Zbyňka Žáby ředitelem ústavu.

1961-1965

ČEgÚ UK se zúčastňuje záchranné akce UNESCO v Núbii. Výzkumy v Kertásí, Tafě, Wádí Kitně a Kalábše.

1960-1974

Výzkum Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru.

1970

Smrt Jaroslava Černého.

1971

Smrt Zbyňka Žáby. Jmenování Františka Váhaly ředitelem ústavu.

1974

Smrt Františka Váhaly. Jmenování Miroslava Vernera ředitelem ústavu.

Od 1976

Probíhaly výzkumy v jižní části královského pyramidového pole v Abúsíru:
1976-1987: Východní pole mastab členů královské rodiny krále Džedkarea Isesiho
1978-80: pyramidový komplex královny Chentkaus
1981-98: hrobový komplex krále Neferrea
1987-1994: pyramida "Lepsius XXIV"
1994: mastaba prince Nachtkarea
od r. 2001: pyramida "Lepsius XXV"

Od 1981

Archeologický výzkum šachtových hrobů ze Sajsko-perské doby.
1981-1993: šachtový hrob admirála a lékaře Vedžahorresneta.
od r. 1995: šachtový hrob "správce paláce" Iufaa s nevykradenou pohřební komorou vyzdobenou jemnými reliéfy s neobvyklými náboženskými scénami, kompletní pohřební výbavou, složitou substrukturou a výjimečně dobře zachovanou superstrukturou.
2001: Padihorova šachtová hrobka

Od 1991

Archeologické výzkumy pohřebišť nižších a středních úředníků konce Archaické doby a období Staré říše v jižním Abúsíru. Mastaba Kaaperova, Fetektova (1991), Itejova, Gegiho (1993), Karova a Senedžemjebova (od r. 1995), Hetepiho (1999-2000), Intejova (od r. 2000).

ÚSTAV

AKTUALITY

ABÚSÍR

PROJEKTY

MONITORING MÉDIÍ

NÁSTROJE

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI A SPONZOŘI